|
 |
 |
Tyršův klub
Idea činnosti obnoveného Tyršova klubu (TK)
Zpracoval Vlad. Šilhán
V prvé řadě bych chtěl zdůraznit, že pod pojmem Tyršův klub si nepředstavuji pouze místnost v Tyršově domě, která je tak dnes označena, ale určitou instituci Vzdělavatelského sboru. Pokud pro některou akci TK bude tato místnost vhodná, pak ji lze přirozeně s výhodou využít, jinak může být činnost TK uskutečňována v kterékoliv jiné místnosti TD, ale i mimo TD. Tyršův klub by postupně mohl být realizován i na jednotlivých župách i jednotách.
Činnost Tyršova klubu by měla být mnohostranná a jeho program by měly naplnit všechny komise, ale i kterýkoliv ze sborů kterékoliv župy či jednoty. Představuji si např. od společenské komise organizování seminářů o možnostech získání mladých prostřednictvím organizování diskusních večerů na témata, která mladé zajímají, nebo nealkoholických tanečních zábav, setkávání se zajímavými lidmi např. při tradičních „odpoledních čajích“ apod. Kulturní komise může využít TK pro různé výstavy, kulturní pořady, na které prostředí TK stačí atd.
Tyršův klub by měl být v prvé řadě určitým nástrojem výchovné komise , která již léta hledá metody a způsoby svého vlivu na nejširší členskou základnu, proto také myšlenka obnovy činnosti této „instituce“ přišla právě z tohoto prostředí
Témat pro semináře, která jsou dlouhodobě v Sokole neřešena nebo dokonce obcházena, je celá řada. Jedním z nich by pro nejbližší období mohla být otázka současného ztvárnění názorů Sokola a jeho členů na otázky jejich vztahu k národu a vlasti.
Semináře by měly přispět i k řešení otázky, jak závěry, ke kterým se na semináři dospěje, vysvětlit ostatním členům, a to i těm, které nechávají takovéto otázky lhostejnými.
Důležitým předpokladem této činnosti je konkrétnost závěrů, které z této činnosti vyplynou. Nemělo by zůstat jen u konstatování stavu, který dané téma ve společnosti či přímo v Sokole vyvolá, měly by být hledány prostředky, kterými se daný stav může dostat do polohy, prospěšné pro členy i nečleny Sokola a to především s hlediska morálky a etiky.
Semináře, konané péčí Vzdělavatelského odboru ČOS, by se měly konat s co největší účastí vzdělavatelů z celé republiky, ale pokud možno i s početným zastoupením z odborů sokolské všestrannosti (obě náčelnictva) i sportů
Tyršův klub zahájil
V rámci oslav 80 let Tyršova domu se 21. května 2005 uskutečnila ještě jedna slavnostní událost. Za přítomnosti necelé padesátky účastníků zahájil svoji činnost diskusní „Tyršův klub“. O jeho vznik se již delší dobu snažili členové výchovné komise. Je historickou skutečností, že Sokol je nejstarším českým tělocvičným spolkem. Sokolové však od samého počátku usilovali o mnohem víc – o harmonii těla a duše. Nechtěli se soustředit pouze na rozvoj tělesných dovedností, ale vždy kladli důraz i na vzdělávání. Proto již rok po založení Sokola, v roce 1863, uspořádal první náčelník Sokola dr. Miroslav Tyrš historicky první školení cvičitelů. Systém vzdělávání měl v Sokole vždy velmi vysokou úroveň a byl určen všem členům. Také osoba vzdělavatele byla pro Sokol typická a velmi důležitá.
Vedle propracovaného systému vzdělávání byla předností a výsadou Sokola i svoboda pro všechny členy bez rozdílu. Svoboda osobní, ale i svoboda otázek. Naši předchůdci se mohli zeptat na cokoliv – a vždy se jim dostalo pravdivé odpovědi. Mnohdy se nemuseli tázat ani slovy, ale „bytostně“ - a také tak se jim dostávalo odpovědi: v příkladu chování, jednání, upřímnosti, obětavosti pro druhé, nezištnosti... Pro naše předchůdce se toto stalo samozřejmým. A právě toto odlišovalo Sokol od mnoha jiných spolků. Činnost Tyršova klubu, který však nemá být pouze diskusním fórem, ale i tribunou pro další prezentaci činnosti vzdělavatelských sborů na všech sokolských úrovních, tj. od jednot až po ČOS, má tuto činnost podpořit.
První přednáška na velmi aktuální téma „Únava z demokracie, v niž chybí sokolská přímost“ sestry prof.PhDr. Anny Hogenové, CSc., členky předsednictva vzdělavatelského sboru, byla opravdu přínosná. Všichni, kteří již měli možnost vyslechnout některou z přednášek sestry Hogenové, určitě tato slova potvrdí. Všem, kteří se s jejími vynikajícími přednáškami dosud osobně nesetkali, můžeme poradit jediné: snažte se využít nejbližší příležitosti a „nenechte si to ujít“.
Přednášky a následné besedy konané v Tyršově domě byly hojně navštíveny (průměrně 40 účastníků). V přednáškové činnosti byla největším přínosem filozoficky zaměřená témata přednášená prof. PhDr. Annou Hogenovou, CSc. úspěšné byly i dvě besedy snažící se zachytit období 1945 resp. 1948 - 1990 "Jak žili sokolové a sokolky mezi XI. a XII. všesokolským sletem". Setkání v Tyršově klubu se účastní řada významných sokolských i kulturních pracovníků (Bratři Jiří Sobota-vzdělavatel, Zdeněk Mička, sestra Jaroslava Čajová (spol. E.Beneše) a další.
Na podzimní setkání v roce 2006 v Tyršově klubu na téma "Sokolský program na léta 2007 - 2012 a jeho perspektivy" byl pozván z podnětu členů redakce časopisu Sokol i bratr Jaroslav Kozlík. Po tomto setkání došlo k podnětným diskusím o sokolském programu s několika vzdělavateli a dopisovateli z širšího okruhu čtenářů a zájemců o otázky programu ČOS.
Téma jarního semináře Tyršova klubu bylo: 90. výročí bitvy českých legionářů u Zborova, její význam a důsledky. Úvodní přednášku přednesl historik Doc. PhDr. Jan Galandauer, DrSc. I tento seminář se těšil velké pozornosti.
